Vladimír Merta

Vladimír Merta

Vladimír Merta - básník, folkový spevák / duchovné osobnosti /
Narodený: 20. január 1946 /
Žije: Praha - Česká republika /

Vladimír Merta je český hudobník, pochádza z hudobne nadanej rodiny. Jeho otec hral na husliach a matka spievala. Vladimír študoval gitaru na LŠU, ale po dvoch rokoch skončil. No naučil sa všetko dôležité pre jeho budúcu kariéru folkového speváka a skladateľa, odpočúvaním vzorov akými mu boli Pete Seeger, Joan Baeza a Bob Dylan. V polovici 60-tych rokov, paralelne s hraním na gitaru a harmoniku, objavil poéziu a tiež maľoval. V roku 1968 odišiel do Francúzska, kde začal písať svoje prvé autorské piesne, v Paríži sa mu podarilo nahrať album Ballades de Prague. Vyštudoval architektúru, promoval v roku 1971, potom na FAMU v rokoch 1971 až 1976, kde štúdium ukončil filmom Smrť krásneho jeleňa. Jeden z mužov nežnej revolúcie vydal v r. 1989 dva skvelé albumy Vladimír Merta 1 a 2 vo vydavateľstve Panton.

Web: vladimirmerta.cz
Wikipédia: Vladimír Merta, wikipedia.org
Facebook: Vladimír Merta, Facebook
ČT: Česká televize - V. Merta

Vladimír Merta 1

  • Plíží se večery / 3:19
  • Na dluh Bulatu Okudžavovi / 6:41
  • Madona Decibella / 4:03
  • Bohyně zítra / 5:37
  • Pozítří / 2:14
  • Video 2000 / 4:03
  • Armády noci / 4:27
  • Kocovina / 3:23
  • Konec experimentu / 7:06
  • Kupředu / 2:59

Vladimír Merta 2

  • Životopis / 5:34
  • Kecy / 4:32
  • Každý večer / 4:32
  • Nebuď nikdy sám / 6:00
  • Dezertér / 3:14
  • Meziměsto / 4:46
  • Na kávu, likér a kousek slova / 4:36
  • Praha magická / 6:15
  • Ticho / 2:33

Texty:

Každý večer
Zprvu k ním mluvil něžnou řečí ptáků,
chodila kolem nevšímavě,
tak pohledy svlékal každou.

Vodíval ji krajinami nevěry,
s rybníky za soumraku
a každý večer začínal a končil,
malou dojemnou sebevraždou.

Kopala keckami do zdí katedrály
zraňoval ji chlad kamení, které
nic, nic jenom tisíce let,
krásně mlčí a stojí-í-í...

Sochy martýrů se na ně z mostů
vlídně usmívaly,
dívaly se na ně
jakoby tajně milovali - podobu její

Bál, bál se,
že se o ní bojí...

Sledovali v Intervizi
chytání divokých vůní orchidejí.
Neubránil ji dojmu, že jedna z klecí
je přichystaná také pro ní.

Odcházela mu z náruče,
nezávazně jako dítě, v neděli do kina,
nezletilá bohyně s ustaranou tváří stařeny.

Zrcadlo poslušně měnilo barvy,
karet anebo domina?
Pavouček ukápl jako slza ze stěny,

Bál, bál se,
že se o ní bojí.

Ukládali pokradmu viděné
podobenky vlastní samoty
až na dno nepaměti,
a oba v sobě naráz
zabili své nenarozené něžné děti.

Ona rty o zeď,
ústy rozpraskanými ranním razem,
on ve studené koupelně,
trápným pádem teplé kapky na zem.

Doufali dál, že je
osudy nudných manželství jiních lidí jaksi minou
a každý večer začínal a končil
malou dojemnou kocovinou.

Bál, bál se,
že se o ní bojí...

Známe osobnosti

Bob Dylan, Jan Werich, Petr Hapka,

Komentáre

Obľúbené príspevky z tohto blogu

Christiane Northrup

Richard Rohr

Bruce H. Lipton